Pohádka

Dřív než tma pokryje těla nám do spánku,
rád bych s tě životem psal veršem pohádku,
spol spolu lučinou šťavnatýcj květů,
dát slovo za slovo,verš samou větu,
k ní výkřik pobledlý,či otazník patří,
sečtená slova,mám tě rád na tři,
verš kopl se slovem v obraze o lávku,
dál spolu polspolem píšeme pohádku.

Míříme do výšek k plujícím oblakům,
na křídlech pavučin vstříc k tajným zázrakům,
jazykem lepeným se zpěvem hlasu,
vdýchat déšť oparu konečky vlasů,
spol cestou necestou,životem ve verších,
datem neurčenou,bez času včerejších,
směr krokem pomalým,číst život pozpátku,
společně já i ty žít naši pohádku.