Nadraží

Nádraží,to slovo pln dojetí,
ve stopě stesk.
Polibek,loučení,poslední objetí,
hvězda,kříž,blesk.

Proč stále uhýbat naději,
a skrývat pláč.
Pocení v ledové závěji,
procitá hráč.

Do ticha troubení šelesti,
kanónu ráž.
Světlo zář posteli pelesti
je svědek náš.

Pod sluncem nádraží v zákrytu,
předstírá smích.
Stopy slz odsoudil k zániku
běloučký sníh.

Do větru pískotu ve snění,
netaje blues.
Soucitem muziku nezmění
i Velký vůz.

Po noci den noci ukrátí
pistole ráž.
Jste svědky topoly u trati,
na smutek náš.

Zbývá už pár chvilek v náručí
a srdce půl.
Sto procent palčivost zaručí
do rány sůl.

Neplakej,neboj se nepláči,
to v nebi hřmí.
V bojišti dávno nik neválčí,
jen zvěřina kví.

V míru sil násilí nezkrácí
na zbraní ráž.
Nádraží vzpomínku neztrácí,
je svědek náš.