Tak moc vzdálená

Kouř se líně valí z polévky
Do které namáčíš chleba.
Utažené kravaty jak oprátky,
modli se!Bude ti třeba

Vyléváš si svoje srdce
na chodník u Šalvěje.
A holka co tvůj záměr nechápe
Se jen směje.

Voní jako skořice.
Dravá jak vichřice.
Ne míň než nejvíce.
Žhavá jak světlice.

Ani si nevšimla jak měsíc uspořádal hvězdy do not.
A začíná hrát v dvanácti taktu bluesový bonmot.

autor:Petr Z