Anotace: ... mojí pratetě, která mi ukázala život zblízka. Jeho smysl... Život, který jsem deset let v sobě hledala. Poté co jsem ho ztratila... Jeho smysl. Člověku, kterého jsem poznala teprve teď. Po deseti letech... Nežití.
nedá mi to zas se kousek projít tou uličkou, co je vydlážděna hladkýma kostkama ze slov. uličkou, kde voní vždycky vzduch teplym večerem.
vždycky se říká, že ti co už nejsou, žijou v nás. dáváme jim druhej svět.jde jen o to jakej. věřím, že ona se má :-)
jo a ještě 100:-)
04.10.2005 21:34:00 | kulishak
No...ani nemám slov...prostě pošlu 100vku a nebudu to rozmazávat (= Měj se krásně. A děkuju moc za komentáře. AhoY
30.08.2005 13:16:00 | Ahimsa