Vůně konce

Přitlač mě ke zdi,
ani na chvíli ti nedám naději na mou smrt,
vyslov svá temná přání,
i tak se vzedmu ze tmy a zašlapu tě červe,
natáhni ruku,
v nejlepším případě ti ji urazím k zemi,
vyplázni jazyk,
švihem ti jej oddělím od krku na věky...

Ráno vyslovíš motlitbu ke dni,
koleny stlačíš podlahu,
ze dnů stanou se všední,
krev přej svému vrahu...

Zatlačím ti oči za spánky,
mlčky mi oddáš svůj řev,
z voňavých vlasů copánky,
teď zdobí čerstvá krev...

Zač stojí život po Zemi,
zač stojí smrt a věčnost,
s nataženými pažemi,
teď prosím o milost...