Jednou...
Jednou...
jak slunko do pokožky
promrzlé z dlouhé zimy
A vinice tvých vlasů pečlivě vsazené
do úrodné půdy se zachvěly
Jednou
Dnes tě budou česat ruce
jiných ročníků a já starý jak portské
budu pohrdat mládím
Viděl jsem listonoše spěchat
s bezvýznamným vzkazem
a tvá schránka přivírala oči slastí...
Jednou tě sebere čert!
chlupatý a starý
který zde zvoní pětkrát denně a uvolňuje
ruce chycené v hodinách
Řvu na něj "Táhni odsud!"
ale on se posadí na pelest a zamilovaně
si prohlíží tu rozvrzanou
Fordku z roku IKS - toho
veteránka
---
Ještě jednou bych tě chtěl cítit tak
blízko abych si myslel že políbit je stejné
jako kousnout
A v čaji z mandragory
utápět svůj hněv
Ještě alespoň
jednou.....
***
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Dobře, že jsem Tě objevil! Prošel jsem Tvá pěkná dílka - moc dobře se čtou :-))
03.10.2008 08:01:00 | poustevník Jirka
hmm moc mě tahle báseň chytla...je taková melancholická...moc dobrá...šikulka:-)
02.10.2008 14:35:00 | Lady Carmila
... jo, jo ...
ale co s tím ... ??
*- .. asi žít, ... nic jinýho se nedá ....
-----------------------------------------------
jo, chlape skvostný, ...
/trefil ses´ mi do nálady ... /
01.10.2008 07:54:00 | HarryHH
Spadla mi čelist a vyloženě zírám, pobírám, pracuji, přemýšlím ... a už cvak ... :o) Krásné dílko, opravdu se moc povedlo. Nádech smutku, zřejmě ze života jako takového. ST! Pro mne to má myšlenku a jistou hloubku.
01.10.2008 06:32:00 | NikitaNikaT.
Tvoji poezii beru jako jistotu a vždycky se přesvědčím, že je to tak. Výborné.
30.09.2008 12:23:00 | Triffid Kolbe
...ano mandragora sice působí omamně, ve větším množství však může způsobit smrt...tak opatrně :-)
30.09.2008 11:30:00 | Lota
ano, mangragora leci ... ale myslim, že jen ty fyzicky bolistky...
libi se mi tve dilo, citim z nej hloubku a jako volny vers je to pekne cteni
30.09.2008 11:00:00 | saddova