Anotace: Neboj sa smrti, života sa boj. Smrť si ťa zoberie až keď život povie: Nie je môj Každý z nás má právo oddýchnuť si od života Na nebi nebol ani mrak keď sa mi zvýšil krvný tlak a všetko bolo zrazu naopak To zubatá hrala na infarkt
Ja viem,že máš svoj internet,
tak pár veršov
o pár dní,týždňov,
najlepšie hneď...
čaf
29.06.2010 12:55:00 | džemo
Moc krásně jsi to napsal, leč velmi smutné, drž se příteli, dokud to jen půjde a pak se setkáme v nádherném Ráji.
22.01.2010 23:21:00 | carodejka
Ja viem,že si tam/taram/
Stačí pár veršov...
Viem,že druhý breh je...
Neostíchaj sa...!
Píš...!
18.12.2008 12:15:00 | džemo
teprve dnes jsem se dozvěděla tuto smutnou zprávu a na dálku se naposledy loučím :-( ...
06.10.2008 08:55:00 | Sandra_T
..možná jsme se znali jako františkánští mniši, už tenkrát jsme si rozuměli, možná, až příjdeš jako komtesa a já budu trubadůrem, zamiluji se do tebe... a nebude to třeba ani tak dlouho trvat ... takže se neloučím...
Jiří senior
02.10.2008 08:24:00 | j.c.
Jsme stejně nesmrtelní a stejně věční jako vesmír. Každá molekula, každá buňka našeho těla existuje odevždy a bude existovat vždy. Odkud by přicházela, kdyby nebyla existovala ode všeho času? Do jaké nicoty, která nemůže existovat, by odcházela, kdyby přestala existovat? Protože vše žije, jako oblázek,žili jsme v slunci, a před sluncem v mlhovině, z níž slunce povstalo, a před mlhovinou v kdovíčem. Kdyby měla podstata, z níž jsme stvořeni, paměť, vyprávěla by nám historii všech světů.A proč by ji vůbec neměla? Skutečnost, že se nějakým způsobem, ať už jakýmkoli, žilo, zanechává nutně stopy. Jinak by vesmír už neexistoval, nebo spíše nikdy neexistoval.
01.10.2008 20:23:00 | Lota
...přišla jsem nahlédnout asi pozdě, ale...díla tu zůstanou a přijdu za nimi..
Přeji hodně sil...sbohem. Jana
01.10.2008 18:26:00 | labuť
vidím tě stát, tam, na druhém břehu
před tváří Nejvyššího, jenž tě povolal
z údolí slz, ran a lidského hněvu
abys jeho básníkem navěky se stal
01.10.2008 09:47:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
Včera si sa rozhodol zaklopať na nebeskú bránu.
Pevne verím,že Ťa pustili!
Ďakujem,za Tvoje neskonale krásne verše!
Prosím,aj tam,píš ďalej!
Vďaka!!!
Džemo
01.10.2008 09:46:00 | džemo
Vzpomínku v srdci mám už navždy zapsanou,
dobře vím, že jsi tam, daleko za branou ...
... pozdrav na Druhý břeh
30.09.2008 23:45:00 | jita.1965
Neskutečně silná báseň, jako bys ji psal celý život. A taky - že ano... Kdo zažije tunel, fyzickou či psychickou smrt... zažije zázrak, který ho navždy obohatí... Životní film... životní tmu i světlo, které tak často v prachu všednosti odmítáme vnímat... Ale po těchto zážitcích - jakoby se navždy alespoň v malé jiskřičce přestěhuje z nebes do duše...
Jenže... jenže někdy únava a bolavé zážitky zparalyzují zbytečky sil do ticha, které potřebujeme přijmout, poznat, pochopit...
A všechny otazníky se časem rozplynou do JSEM nebo NEJSEM... Není soudců, ani viníků...
Je jen hudba, slova a pocity, které dál budou plout mezi lidmi pro vzpomínku.
I Ty jsi, Luboško, spirálu lidského vývoje rozšířil svojí tvorbou a bytím... Děkujeme :-*
30.09.2008 22:29:00 | Levandule
:´o( :´o( nikdy nezapomeneme, vždy jen s láskou a dobrem vzpomeneme, na přítele, kamaráda ... nemám slova, jen tiše pláču.
30.09.2008 21:54:00 | NikitaNikaT.