Intro

Slunce mi svařilo medovou náladu,
nasládlá vůně se z oblaků snesla,
myšlenka-motýl,se ozvala bez ladu,
rozťata do tří slok, mi na papír klesla.

Co smutnit ,když životem plujem,
co tesknit,když snadno a hravě,
co soužit se,že navždy tu budem,
a myšlenek kal se usídlil v hlavě.

Stále se vracejí prožité vzpomínky,
slabě a s nádechem zašlého prachu,
některé skládám jak v mozaice kamínky,
jiné se vytratí s pachutí strachu.