listy korun..

Listy korun lípy k zemi klání,
vítr brzdil kroky otylé,
políbení sladké teplou dlaní,
utratily vášně hlavy opilé.

Krátkodobý dotek počtem do tří,
polibek pevníce líce sval,
do komínu dýmu pekel ostří,
konec vichr navždy útěk spal.

Do dalekých stepí nad hlavami,
zavoněly nosem louky vzdálené,
srp měsíc tkví duel se hvězdami,
písní citem žáru spálené.

Rarach chůzi slepci boty čistí,
měsíc krapet světla může dát,
do hlíny topení bronzem listí,
odešly mé modré oči spát.

Poblázněni slzou v očí andělíčků,
přeměněni v ovce co k pastvinám sní,
scházíme se všichni při měsíčku,
s nedořčelým slovem za hřbitovní zdí.