Nad postelí

Nad postelí mou noc se sklání,
i když ráno vládne již.
Mám to ale těžké spaní!
Však neporbudím se z toho spánku.
Tu nepomůže ani svatý kříž.

Tam v loži kopřivami stlaném
ležím v bolu slaném.
Mě nevysvobodí nic z mého zámku.
Duši mou zavřeli ve věži
a strážní hemživí tudy chodí.
Nikdo však bránu nestřeží.

Má šedá pleť temně voní.
Žádné oči, spadlý líc.
Těmi prohnilými důlky neuvidím nic.
Maso mé upíjí pomalu zem,
jen kosti zůstanou, vzpomínky ne.
Byl to jen sen?