Svlačce
Svlačce
Torzo ženské sochy,
V zahradě dávno zarostlé
Na staré židli stojí
Za sochou tou časem značně oprýskanou,
Pak ještě okna skleníku
Jež svlačci hustě obrostlé,
Téměř vidět nejsou
Zahrada ta dávno už zpustošená je,
Však tak zvláštně,
Jak krása stařeny shrbené
S tváří v níž vrásky hluboké
Jak údolí řeky, která
Mezi vysokými skalisky protéká
V zahradě dávno zarostlé
Na staré židli stojí
Za sochou tou časem značně oprýskanou,
Pak ještě okna skleníku
Jež svlačci hustě obrostlé,
Téměř vidět nejsou
Zahrada ta dávno už zpustošená je,
Však tak zvláštně,
Jak krása stařeny shrbené
S tváří v níž vrásky hluboké
Jak údolí řeky, která
Mezi vysokými skalisky protéká
Komentáře (14)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskKomentáře
A svlačes je nezmar...mrkla jsem k tvému jménu WWW a překvapilo mě tvé přirovnání psavců velikánů k nám malinkým...
05.09.2005 09:27:00 | Hančí
ženská torza svlačci zarostlá
kolébaj´ myslí..hýbou emocemi
přes nedokonalost z nich ladnost jistě plá
skrz zelené ty lemy..
31.08.2005 13:50:00 | šuměnka
Zahrada... tiše vypráví
o mnohých lidských setkáních,
o kouzlech, která dotek času znají,
o emocích, co vzpomínají...
...je mi tu hezky :o)
31.08.2005 09:44:00 | Cecilka
Pěkné slovní obraty, ale nějak špatně se mi to četlo... Na mě asi moc složitý rým :-)
31.08.2005 09:38:00 | Manik