Dýchej mě
Dýchej mě
Rozpuštěné vlasy
Na kopci života
Vítr
A listí, co podlamuje nohy
Jsem panna netknutá
Dusící prázdnota
A zase vzývám
Své falešné Bohy
Dýchej mě, prosím
Proder se ke mně
Skrz bělavé květy
Nočního chtění
Dotkni se života
Dítě tu nosím
A s nocí odejdu
Jak poslední
.
.
.
Snění.
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
Panejo... Souhlas, silná báseň. Přiznám se, že ji ne úplně chápu, ale to se mi stávalo i u básniček mé sestry, která píše opravdu svérázně.
Jinak ti děkuji za komentář i tip, potěšilo mě to, i když se mi ta moje básnička stejně nelíbí :). Kromě toho mě zaujala tvoje interpretace vlastní osoby v profilu... Jsi asi fakt zajímavý človíček :). Mám podobný názor na život, i když se často chovám jinak - to ty sklony se přizpůsobovat (jinak řečeno pokrytectví :D), a nejsem s tím spokojená. Holt se pořád hledám. Gratuluji k takové nevšední upřímnosti :). Dneska se s pravdou opravdu šetří...
Přeju hodně inspirace.
04.11.2008 23:20:00 | Lostris Queen
Krásná, originální (ale můj komentář ne, koukám, že hodnotíme všichni podobně :-D)
15.10.2008 11:50:00 | Levandule