ona

ONA

Po ulicích tečou nahé kapky krve
A ona je stejná jak když si ji spatřil prve
Obnažené chodníky jak ruce starce
A ona na nich plná elánu a tance.
Nemáš už odvahu a bojíš se žití
Ale takový životem jsou vždy nejvíc bytí.
Prosím ponoř se pod peřej a obal se v blátě
Udělej všechno vždytˇ ona už má tě.
Ona je ta co tě pohřbí za živa
Mrška ví kdy se nikdo nedívá.

Tehdy v nočním šeru sotva jsi dýchal
Když úplý šat se jí na hrudi zdvýhal
Když usmála se jak ten nejkrásnější den
A ty jsi byl v tu chvíli polapen.
Její oči znaly všechny touhy muže
tak záhadná a nebezpečná jak ostří nože.
Pak dotkla se tě konečky prstů a těl
Ten výtrysk a síla to jsi ještě neviděl
Vzduch sršel,voněl a dýchal vzrušením
Tiskla se a tak důvěrně znala tvůj stín.

Kolem zvratky a ty jsi jejich král
Jsi v dole v sluji ani ses nenadál.
Proč nevidíš už to co dříve
Pořad sedíš nekonečně dlouhé chvíle.
Ona už je sytá - mrška hbytá
Co Olízala ti rány mořskou solí
Ona co vyrvala ti duši tupou holí.
A přes to když jdeš tou tmavou alejí
Zas by jsi chtěl spatřit potají
Zas potísícaté míhá se ti to co bylo
Vidíš tu noc kdy tvé tělo ještě žilo

Tančili kapičky opilé vzrušením
křehká kráska a kolem hutný stín
lekce dychtivosti a lekce pudu
plála jak šílená vatra beze studu
nevěřil jsi tomu co se odehrává
myslel jsi že to božský sen tě zmáhá
ach ona byla tak měkká tak hřejivá
ach ona byla tak černá tak rezivá
najednou ses narodil život začal dýchat
energie do tvých žil a štěstím kýchat
zalykal ses rozkoší nepopsatelného tvaru
ona oblá ,milá , veselá největší z darů.

Plivne na tebe ostrá vodka z nebe
Jen hustý déštˇ je tu dnes pro tebe
Smáčený, nudný v zimniční křeči
Nikdo se s takovými nedá do řeči
Lásko šeptal jsi jí do ouška sladká jsi
Bezdomovec řve mladej vodprejskni
Máma kýve že ona taky rozchod zná
Táta praví sakra táhni raději na pracák
Popsal jsi sto stohů o svém citu
Život frčí ti skrz prsty tak na co pak jsi tu?
Ale přesto jsi chci zařvat na plné pecky
Nejlepší protože milovals na plno a nesobecky
Milovals všemi barvami a částečky těla
Tak jak by to každá hodná holka zažít chtěla.

Zbabělost je svině která se tě drží
To zábradlí dnes přelezeš jen stěží
Pak to zkušíš párkrát ještě
Až zjištíš že už se ti to nechce
A raději tu budeš jak tělo bez ducha
Nemocný muž, co ani nedýchá.
Ona mezitím pluje dále světem
Vstříc novým svým obětem.
Muži milují kouzlo ženy
A ty by toho nezneužívat měli
Pak z toho plémě bude jen stádo sviní
Odkvetlých a v bahně zhnilých.