Společenská pavučina
Společenská pavučina
Narodila jsem se s očima zavřenýma
a neotevřela jsem je dodnes,
dnové ubíhají s rukama dřevenýma,
při zmínce o lásce jímá mě děs.
Za zamčeným pokojem i duší
ukrývá se fantazijní svět,
cizinci zde přítomností ruší,
já hodlám zde zlenivět.
Zamotám se do pavučiny
utkané ze sítí mých činů,
poprvé s pocitem viny
ponořím se opět do svých snů...
a neotevřela jsem je dodnes,
dnové ubíhají s rukama dřevenýma,
při zmínce o lásce jímá mě děs.
Za zamčeným pokojem i duší
ukrývá se fantazijní svět,
cizinci zde přítomností ruší,
já hodlám zde zlenivět.
Zamotám se do pavučiny
utkané ze sítí mých činů,
poprvé s pocitem viny
ponořím se opět do svých snů...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Hele není to tak trochu o mě? :D Někdy, když se zamyslím, si taková připadám..
19.12.2008 22:00:00 | Anulyynka
dnove? je to vubec cesky?? ja myslela, ze se pise dny...?
tohle me nejak neoslovilo jiz z kraje, nea, mrknu dal...
18.10.2008 21:35:00 | saddova
Společnost...Když se nám v ní nelíbí, obviňujeme sebe...A nikdy nás nenapadlo se zeptat, zda-li ty pravidla a řády, to co se považuje za normální a příjemné - není jen v naší hlavě...Tvůj svět si hýčkej a věř, že je ten správný.
15.10.2008 21:48:00 | Isobel
Bohužel, je to smutné ale jsou tu..i když je pravda, že společnost dneska není jen jedna..společností je mnoho!
06.10.2008 17:48:00 | Chancer