Salon úsměvů
Salon úsměvů
Větrnou poštou
vstupuji do kovové noci
v moci zvláštní chvíle
kde slova
jsou mořem bez hranic
a ústa zvlněná
hrají hříšnou hru
od počátků neměnnou
Mlžné závoje smíchu
slabě jsou cítit bouří
a ve vlhkosti
měkce si ustýlají
Ústřižky času
drancující něha
na polštářcích rtů
a věčná spirála
pomalu se vzduchem vine
Úhlem naslouchání
obklíčena jsem navěky
ve tvém salonu úsměvů
vstupuji do kovové noci
v moci zvláštní chvíle
kde slova
jsou mořem bez hranic
a ústa zvlněná
hrají hříšnou hru
od počátků neměnnou
Mlžné závoje smíchu
slabě jsou cítit bouří
a ve vlhkosti
měkce si ustýlají
Ústřižky času
drancující něha
na polštářcích rtů
a věčná spirála
pomalu se vzduchem vine
Úhlem naslouchání
obklíčena jsem navěky
ve tvém salonu úsměvů
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
Závoje z mlhy, hlava v oblacích, místo úsměvu - salón hihňací. Ber to jen jako takové Šerpíkovské plácání (vždyť mě znáš :o). Taky bych byl někdy moc rád "obklíčen v salonu úsměvů".
08.10.2008 18:38:00 | Šerpík 1
Z útržků času
slovy démonů
za nocí z kovu
skládám spirálu
V poutech z korálů
roztočeném lasu
nutím se do úsměvu
spoután v salonu
::
tvých úsměvů
***
Jiří senior
07.10.2008 22:09:00 | j.c.