Smrt za nevěstu

Všednost se vplížila do života
jednoduchost a vyjeté koleje
mozek už není živá hmota
slova jsou okovy galeje.

Ulehám beze snů a nadějí
stereotyp je i v motivaci
myšlenky jen občas svádějí
zamyslet se nad svou prací.

Nepokoj se na mě tváří
z pohledu mého zrcadla
druhé já se marně snaží
aby mě chuť přepadla.

Neradost se rodí v smutku
utápí se v kalném žalu dnů
mozek padá do zármutku
temno hledá jen svůj důl.

Propadl jsem myšlenkám
co zbloudily mou pravou cestu
polibky sešlu milenkám
a smrt si beru za nevěstu.