O odvaze

Kde starý kostel léta stál
kam vstoupit každý sám se bál
tam rytíř vydal se v místa temná
s odvahou ho hnala láska věrná

Před lety přišel o milou svou
a tak láskou hnám to černou tmou
přichází na místo v plné zbroji
s odhodláním zemřít s ďáblem v boji

Pak vše utichlo jen vítr temně vál
tak na zem vychází samotný pekel král
"snad se nechceš se mnou rovnat smrtelníků"
jen rozmnožíš další řady mých pekelníků.

Proto strať se červe chraň svou krev
přec nechtěj poznat strašný hněv.
nikdy se nehnu rohatý tajtrlíku
a v prdel si strč i řadu peklníků.

A z cesty mi uhni obludo smradlavá
na zemi síly nemáš a to mi nahrává
proč očima koulíš vždyť jsi mě slyšel
pro svoji milou teď jsem si přišel

Tolik je ďábel chováním zaražen
"co se děje vždyt já jsem poražen"
přes svoji víru dívku tak vrací
s ocasem skleslým do pekel se strácí