Berenův Zpěv loučení

Sbohem, jarní svite mých dnů
Sbohem, sladká útěcho mých snů.
V Tvých očích třpyt hvězd já uviděl
O Lúthien,
Nejkrásnější z dcer.

Tvůj lehký krok lesní půdu pohladil
A já byl šťasten za těch pár chvil
Kdy Tvůj sladký hlas v údolích zněl.
Já slavíkem Tě nazývám – Tinúviel.

S těžkým srdcem teď odcházím do tmy
A jediným světlem budiž mi Ty,
Přenádherná, pro niž plním svůj úděl.
Zatím spi sladce, Tinúviel.

Budeš čekat, vyhlížet mě a znovu
V jarní čas vrátím se do Tvého domu.
Pak Tvé bosé nohy znovu rosou poběží
A přivítá nás náruč lesa – chladná, svěží
V místech, kde kdysi šťastni jsme snad byli.
Toužím po té chvíli!
Buď sbohem, Lúthien Tinúviel…