Na šibenici

Se svěšenou hlavou
v košili bez límečku
jde za popravou
provaz má jako vlečku.

Dav na něj křičí
hází i kameny
zloba v nich klíčí
potem je splavený.

Třesou se ruce
spoutané za zády
smutně a trpce
dívá se na rány.

Stoupá už po schodech
k mohyle šibenice
krátí se jeho dech
a rudnou suché líce.

Kápě ho zakrývá
kat uzel připravuje
lid tiše utichá
smrt kolem lačně pluje.

Provaz je dotažen
krk se divně svírá
na špičky vytažen
poklop se uzavírá.

Ticho se rozleželo
kat přichází k páce
tělo se proletělo
divná to práce.

Rána a trhnutí
smrt si ho v rámě bere
vtiknuté strnutí
život se odebere.

Radostné výkřiky v davu
tleskání, pískot a smích
na jeho mrtvou hlavu
kdosi si z davu i pliv.

Žádná je pieta
žádný je soucit
tohle je odveta
za soudcův pocit.

Chtěl jen pravdu hlásat
svobodu mít
své žito spásat
zlo nevolit.

Církev je všemocná
nelze ji hanit
slova jsou bezmocná
a činy lze zabít.