Jeden den
Jeden den
jaké to je,
být "jeden běžný člověk ze stáda"...
Chtěla bych vědět,
jaké to je,
když člověk jde jen tak po městě
a nikdo ho nesleduje pohledem
Já byla totiž odjakživa "jiná"...
Nikdy jsem nebyla" normální" dítě,
a aní"normální" puberťačka...
Chtěla bych si aspoň jeden den vyzkoušet,
jaké to je "normálně" chodit,
běhat,
jezdit na kole,
na bruslích,
na lyžích...
Prostě si vyzkoušet všechno,
co vím,
že si jinak nemůžu užít...
Vím,
že v tomhle životě to nebude...
Ať tak nebo tak...
Takový zázrak mě nečeká...
Tyhle nohy mám nadosmrti...
Vím,
že to tak má být...
...Ale....
Stačil by mi jeden den,
abych věděla,
jaké to je být "normální"...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Krásně jsi popsla své pocity,máš v sobě ohromnou sílu,
kterou Ti mnozí můžou závidět:)))ST
14.10.2008 15:50:00 | Holis
Strašně moc bych Ti ten den přála! Máš srdíčko na dlani a to je fajn. Držím Ti palce.
13.10.2008 20:30:00 | Iva Borecká
Vždyť Ty jsi úplně NORMÁLNÍ. Máš cit, touhy, srdce....jako my všichni.
A že nějací hlupáci Tě okukují, no a co...to oni jsou nenormální. Tak hlavu vzhůru. A propó: když se chce všechno jde, jen najít tu správnou cestičku k vytouženému cíli. Tak držím pěsti ať máš štěstí.
13.10.2008 14:32:00 | JaniHani
Silná básenka, nejsi nenormální... toužíš po něčem, jako mi ostatní, co nemůžeme mít... jenom trochu jinak.
13.10.2008 13:24:00 | NikitaNikaT.
Tak jeden den možná... ale já bych teda nechtěl vidět ani náhodou. Jsem rád, že mám plný invalidní důchod a že nemusím makat na plný úvazek.
13.10.2008 10:33:00 | Zahir