Šeříkové nebe - Konec

Šeřík změnil se v prach,
jenž půlnoční třpyt skryl,
ve větru roztroušen v strach,
odsouzen abych pod zemí navěky hnil.

Bělobou kříž se tkví,
po louce květin pár,
ve dne dobře se sní,
bez srdcí po lidech chodí svár.

Šeřík změnil se v krev,
jenž slíbávám z tvých rtů,
pospolu drží nás hněv,
značí konec předešlých dnů.

Šeříkové nebe stejně jako křemíkové…