Vandrák

Dobrý den vandráku,
odkud jdeš a kam směřuješ?
Proč mi říkáš chytráku,
když hlady jenom běduješ.

Cesta dlouhá před tebou
silné aroma tě provází,
to co jen tak nezmizí
a málokdy odchází.

Vandráku, vandráku,
proč na cestu ses dal?
jak dlouho budeš ještě bloudit,
kdy naposled jsi někde stál?

Vandrák nic mi neříká,
nechce mluvit, chce jen jít,
ani neví kam.
Mnohým je trnem v oku,
větším než je nosný trám.

Žije život dobrodruha,
nebo má dny nudné,
každý stejný?
To neví nikdo přesně,
jeho záměr není zřejmý.

Jednou ale vandráku
zastavit se musíš,
dojdou síly, přijde rozum
a možná i mluvit zkusíš.

To co řekneš chtěl bych slyšet
a o světě si povídat,
ale nevím, kde se zastavíš
a koho při tom pozdravíš.

Zastav se raděj hned,
já půjčím ti mýdlo,nůžky,hřeben
dám na chleba ti med,
kolik budeš chtít,
tak už se zastav,
dál už nechtěj jít.