Etiäinen

Při síle ohně modlím se.
Spřádám nitky tajemství, kaji se.

Proklínám tebe,
to za život který jsi mi dal.
Vzývám sebe,
za lásku, jenž jsi mi nevyrval.

Nenávidím tebe,
to pro všechen lesk a krásu.
Miluji jen sebe,
za zradu a spásu.

Při víře v plameny své tělo vážu.
Za naději v odpuštění kamenem hážu.

Temnotě duši upisuji,
halím se v čerň – vámi opovrhuji!
Peklo v sobě otevírám,
varováním tvým se neobírám.

Vrahem sobě stávám se,
tobě, katu mému smívám se.
Opovrhuji nabídkou pomoci,
propadla jsem temnému, propadla jsem noci.

Při žáru pekelném budu bojovat.
Nikdy se nevzdám, nebudu se strachovat.