zdál se mi sen

zdál se mi sen
jen malou chvíly jen
kratší než mrknutí řasy
plný děsivé hrůzy i nezměrné krásy

jedním nádechem pouhým
přivírám oči a již přichází
ty prapodivné obrazy
o kterých tu sním

věř ty milý člověče
že ve tvých rukou svět se tvoří
co vody v řece proteče
to tvoje pýcha rychle zboří

včera jsi byl zlý a zkažený
zlou myšlenkou vytvořil jsi černou mlhu
jako nemoc nakazí dnes ten jed černý
nevinné a dobré kolem krbu

jako časovaná bomba šíří se ten dým
a když tvůj vzduch se vyčistí
umřou v domě v dáli z bolesti
přec věříc, že uzdravíš svůj stín

rukama lámeš člověče hloupý
svádíš vše na stvořitele hned
neslyšíš že volá tvé jméno a ted
zve tě domů, chytrý kdo vstoupí

pokora zde podavá si ruku se světlem
v tom velkém domě bohatých
jsi nadějí v minutách příštích
jsi jistota dnešním dnem

jsi dobrý a milovaný, nejdražší
máš jasno v hlavě i na duši
to bohatství ducha co prožít smíš
to jsi ty, tahle myšlenka ti sluší

na cestě k probuzení
říkám si, proč to tak není?
v tom slyším s nadšením
mé jméno … vcházím ...