Jdu večerem

Jdu večerem,
nasládlý je na jazyku,
jako moc...

"Ženy poberem
soudného dne,
probdíme noc!"

Slabosti otevřou oči
rozpolcenému reku.

Milost Boha
nenáleží každému
dobrého jména.

Stuha modrá,
bílý potok hladí
tlející Tvé vlasy.

Tělo Tvé,
dávno bezvládné,
stroboskop šeredně zranil.

Kde jsou zbytky té krásy,
když teď moře unáší Tě
od rodného domu?

Jen čtyři postavy
nad tělem se sklání
na břehu mrtvých.

Kapky jedu
kapají střechou,
stěny jsou z hadích
spleteny hřbetů.