Bohemia

Vítr prochází se dubovými háji,
čeří hladinu třpytivých vod
uprostřed lesů ve známém kraji,
v kotlině české, kde Čechův je rod.

Hrdý lev nad námi bdící,
zlatou zbrojí opratřen,
chrání Čechův národ spící.
Nikdy však nikým nespařen.

...

Do ticha mohutný ozval se řev,
hranice dokořán,špína všude a v Brdech- fuj,
v davech vlastenců propukl lítý hněv.
S odhodláním ruku v ruce vyneseme tenhle hnuj!

Tu ?Čech? šlape po vlajce naší,
tam Čech proti Čechu se staví,
zloba a shnilost v srdcích jim raší,
divím se, že hanba vás nezastaví.

Místo hrdosti na národnost svou,
pohrdáš pravidly i vším a všemi,
běháš a křičíš ať anarchie vládne tmou!
-Tací jako Ty by se na pozoru míti měli.

Jednou, až všech Čechů srdce procitnou,
Tak bok po boku v zástupu za Českým lvem,
jak přál by si to mistr Hus, půjdem republikou svou,
půjdem, až pod botami těžkými skončí špatnost všech!!!