Pro Alenku

Ty..?Pláčeš někdy?
Nevím,snad...,
možná že to nevidím,
seš tolik plná energie,
a já ti tiše závidím.

Ne,neboj,
není to závist,
to je jen pocit,
který u srdce mě hřeje,
ty máš pro mě pochopení
a víš,co se se mnou děje.

A přitom...
není to tak dlouho,
co jsme se prvně setkali,
a přesto,že máš rodinu,
krásně jste nás přijali.

A víš,co strašně obdivuji?
Ty tvoje fotky,
jak umíš o nich povídat,
a když je dáte na internet,
hned utíkám se podívat.

Ať je to třeba pavučina,
či malý ptáček v trávě,
pak stačí malý okamžik,
a strejda upraví je hravě.

Tak milá ,Alenko,
já snažím se tu říct,
jsi opravdová přítelkyně,
a snad mě pochopíš.

S vámi se člověk nikdy nenudí,
jen poprosím teď strejdu,
ať mě nebudí.
Já miluju spánek
a nesnáším ranní vstávání,
tak pro vaší rodinu,
je tohle bezduché plácání...