Dcera matce ...

Matko má
citím
jak tě ztracím
slzy mé
padají
do tvých
vlasů
zlatavých
obilných polí
smáčí tvou
rozpraskanou kůži
Kdo ochrání
tvou čistotu
horských potoků
a divokost
hrdých lesů
Matko
tvá dcera
sklaní hlavu
k lůnu
z něhož vzešla
a pláče
pro tvé syny
kteří v boji
padli
i pro ty
jež po vzoru
svých otců
bojovat
nechtějí...
neumí...
Matko
tvá dcera pláče,
že ona sama
bojovat musí
její slzy
z očí kanou
pro zbabělost
mnohých tvých synů...