... proč .?.

Protože tu druhou půlku jsme v práci.

08.11.2008 17:16:00 | Paulín

...proč?...asi, že život nedal smrtelníkům nic bez velké námahy...a žít, znamená bojovat...třeba úsměvem... :-)

24.10.2008 12:21:00 | Lota

Mocinky pěkná! :-))
Něco přece musíme nechat i ostatním...

24.10.2008 08:53:00 | poustevník Jirka

Hmmm...

23.10.2008 01:05:00 | jedam

Tak ta krásně pohladila,dík.:o)) ST a 1*

22.10.2008 21:54:00 | střelkyně1

...Tak mne moc bere ta druhá půlka a začni už psát trochu vesele , myslím si , že ty na to máš ...Já se snažím a vždy to sklouzne do smutku a jsem pak smutnější , než před tím , než jsem začal psát báseň ...ale nenutím tě , i ty tvé smuténkové jsou moc nádherné Jirka

22.10.2008 18:33:00 | kavec

Labutěnko naše bílá, držím Ti palečky, aby jsi šťastná byla...

22.10.2008 17:23:00 | Iva Borecká

Moc pěkná. Snad proto jen, abychom došli? 1***

22.10.2008 16:58:00 | cevert

sedla mi, jen i prijde hodne smutna....:-(

22.10.2008 12:16:00 | saddova

smutná, ale krásná ... ST

22.10.2008 09:58:00 | Sandra_T

Hladím Tvá kříkla labutí tolik,kolik pohlazení dávají Tvé básně:)))

21.10.2008 21:08:00 | Holis

krásná, smutná

21.10.2008 15:17:00 | hezule

..a někdy ani půl ne

21.10.2008 14:07:00 | Jiparo

Opravdu nádherné... Moc se mi líbí! Asi si jí pošlu a budu číst stále dokola :-)

21.10.2008 10:00:00 | Karmínka

moc hezká báseň; jo, kdyby půlku :-)

21.10.2008 08:20:00 | sýc

Ona někdy i ta půlka dá pořádně zabrat.

20.10.2008 22:28:00 | Psavec

:o))

20.10.2008 22:01:00 | Bíša

Pěkně napsané.

20.10.2008 21:47:00 | Tygropes

Nikdo z nás nechce být nazván lakomcem a tak rozdáváme…

20.10.2008 20:20:00 | kouzelníček

Někdy může i půl stačit, i když je lepší, když se to po většinu času naklání za polovinu...:) Moc hezky napsané!

20.10.2008 20:20:00 | Dota Slunská

nežij napůl,ale naplno...
ten nádech melancholie,který cítím z textu ho dělá osobitým.

20.10.2008 20:13:00 | Mbonita

..krásně napsané..

20.10.2008 20:09:00 | igniss

...někdy i půl je fuška

20.10.2008 20:07:00 | WAYWARD

Smutná básenka, až mě trochu zebe. Já vím, že nic nezmůžu, ale přesto, budeš-li chtít, podej mi ruku a labutěnko krásná, roztáhni křídla a dotknem se těch oblak splu a také uvidíme z blízka duhu... pak půjde všechno snaze, když tohleto dokážeme...

20.10.2008 20:04:00 | NikitaNikaT.