Taken II

Vypad jsem z kabiny
rovnou na kamení
do hornin měsíčních
na kost
-kloub ramenní
kdo mi teď navlíkne
fixační ortézu
byla-li by zeď
zdí bolestí polezu

kdepak krok patosní
v detailním záběru
dolů se skutálím
svahem do kráteru
zkrvaven kleknu
na samý dno
do prachu
v prestižní póze
na měsíčním potlachu

vyplivnu štěrk
čelo
utřu si do dlaně
nic není nemožné
opravdu
zhola ne
tohle je konec
co?
oni se zvedaj pryč
odjeli
nade mnou nic..
.. nic
a
modrý míč