Bláznem..

Bláznem jsem
a bláznem budu
-v doufání-
v nadějích
a snech.

Zvednutej koutek
vínových rtů
mě nutí
pochopit
svět.

Ráda koukám
na listí
jak ve spirále
padá
dolů.

Koloběh
co se opakuje
je jak já
jako houpačka
bez zastavení.

Zvláštní
co pochopíš
v prázdném
okamžiku
poznání.

V tu chvíly
ti leží svět
u nohou
a říká
-tak si mě vem-

Je to magie
sebepoznání
a pochopení
všeho
a všech.

Čáry úsměvu
a životních
liniích
nesmí nikdy
vymizet.

Světe
můj milý domove
zabíjíš mě
ničíš mě
a nezapomínáš.

Umíráme
spolu
a trvá to
přece léta
-a díky za to-

Nakonec
až tu nebudem
něco po nás
zbude
uvidíš.

Je mi fajn. V tenhle moment žiju. Věřím, že v tom se ukrývá ten opěvovaný smysl.. protože za to stojí žít - za ty vteřinky s úsměvem..