Podzimní sny

Stromy pouští listí
a kaštany škáčou na zem
procházím se parkem
podzimním obrazem

kopu před sebou kamínky
a v hlavě sny se mihnou
krásné vzpomínky
na tebe se linou

foukám do vzduchu
a vzniká pára
snad budeš ty ta
co mě bude mít ráda

od vody fouká
studený a nepříjemný vichr
mě však hřeje
něco teplejšího než vlněný je svetr

cesta má končí
poslední stromy
s přírodou se loučím
přichazejí opět domy

a s realitou končí
i mé snění
na tebe
probouzím se z poblouznění
a koukám kolem sebe

zda nespatřím tě v davu
či šeru města
o tomhle zázraku
se mi však stále jen zdá

sbohem podzime období nálad
přijíždí trolej
přepřáhnu kolej
a začnu opět v lásce tápat