Stím temnoty

Stát v temnotě stínu,
na rtech slova splínu.
A vše jen pro Tebe,
chybíš mi, mé nebe.

Odraz v zrcadle ukazuje mě zdrcenu,
či snad nemocí „stesk“ zmoženou?
Padám do stínu, abych Tě následovala,
abych Ti špetku porozumění darovala.

Zastav před černou pekelnou branou,
kam vpouští ďáblovu kobylu vranou.
Já stojím v dáli za rouškou černou,
chci jít po cestě pouze s Tebou.

Splynu tak se stínem temnoty,
což jsi pro mě jenom a pouze Ty…