Návštěva rodného města.

Tak vítám tě opět mé město rodné,
chvíli mně nebylo,už jsem tu zas,
co dělalo jsi v té nehezké době?
Promiň já nevzal si na cestu pas.

Vidím,že mnoho se tolik nezměnilo,
auta a silnice,komíny smog,
z pohodlí svého jsi vůbec neslevnilo,
v kavárnách dál vaří moc dobrý grog.

Neboj se neboj,já jsem tu jen na chvíli,
pozdravím rodiče a vrátím se zpět,
žiješ dál svobodně,či cítíš násilí?
Stačí mi douška několik vět.

Koukám,že nemáš dnes skoro nic na práci,
prostě dál přežíváš,tak jak to jde,
děti dál smějí si na hřišti zahrát si,
mít tak víc peněz šlo líp by vše hned.

Přesto však nadále svou krásu netratíš,
ze slunce radost máš a z deště strach,
bez rukou lidských své díry si nespravíš,
na nové omítky dál lepí se prach.

Své staré poklady dál v sobě ukrývej,
cizímu nedovol roztáhnout dráp,
veselí a lásku v sobě si uhlídej,
opravdu stojí se za volnost prát.

Zas nastal čas loučení mé město rodné,
za chvíli určitě přijedu zas,
bude to zřejmě ve stojné době,
doufám,že mocní ti nezlomí vaz.