Anotace: Tak jak jsem to měl v hlavě, tak je to na papíře (resp. tady na literu). Bez úprav, bez snahy udržet rytmus nebo nějakej vzorec rýmování (AABB,ABAB)jak je to třeba u "Knihy".
Dýchej, já vím, že je to sakra dřina,
dýchej, ještě nezvoní Ti kovadlina ...
Umlčet, vytrvat, bojovat ...
Moc krásně podané ;-) Jasné STéčko, Acťo :-)
20.04.2011 13:30:00 | Bambulka
Libi se mi......mam podobny dokonce motto do zivota...nikdy se nevzdavej, neřeš a žij..:-)
03.11.2008 19:20:00 | Sam&ntha CH.Camberly Way
takhle psát je hrozně pročišťující... všecko vyplyne ven tak jak má... není třeba přemýšlet o formě, slova se seřadí samy jak potřebují... je to čistý a upřímný a má to spád... takový věci čtu ráda... dýchají a žijí...
roboti píšou DMX, pustíme si teda jednu... :o)
http://www.youtube.com/watch?v=CDTdwdNZH-w
02.11.2008 21:54:00 | hanele m.
Tohle je skvělé dílko, tak silné, lehce emoční, nadějné, tolik myšlenkové a pocitové... ST! Někdy člověku skutečně dochází dech a vskutku chybí jen malučký krůček k temu, aby to vzdal...bo spíše, že to chce vzdát.
02.11.2008 09:40:00 | NikitaNikaT.
Budu se držet té rady, i když se hrdlo svírá, i když mi připadá teď a tady, že pohcuje mne černá díra a lépe by bylo nedýchat.
Ale nehodlám to vzdát.
Díky
29.10.2008 20:08:00 | jita.1965
Jasně že oba dva...:) V téhle básničce je síla. Přímo to z ní čiší, všechno co jsi do ní dal. - jen tak dál!
28.10.2008 13:03:00 | Isobel
Hodně dobrá... A poslední řádky mě fakt dostali!
Azure: Taky se přidávám ke společnému dýchání ;)
27.10.2008 09:50:00 | lennerka