Tomíku, mrkni k té mojí povídce o zvonečkách, zdá se, že do Ostravy si povezu od Šumi nové vybavení do domečku ;o) Já jí, babu, miluju! :o))
20.09.2005 13:47:00 | Cecilka
Cecilku mám moc ráda, je to poklad, sluníčko, světýlko ve tmě. děkuji za to, že jsi o ní tak krásně dovedl napsat
20.09.2005 11:25:00 | Sunny
Moc pěkné vyznání. A Já se připojuji, neb Cecilka mému srdci blízká..
Už u předchozí básně, jsem ti chtěl napsat jak mistrně pracuješ se slovy. Někteří ani neví, že taková slova existují a ty je ještě dokážeš maximálně přiléhavě spojit se slovy dalšími a vyvolávat tak v mé hlavě kolotoč pestrých vjemů..
A tohle vyznání není ani nelogicky nadsazené ani jen pár oblázků v mlze, je to upřímné, čisté a inspirované..
13.09.2005 17:43:00 | WhiteShadow
:o) až na ten velký třas,
šumísek má pravdu zas ;o))
Lidičkové, jste mi moc drazí...
07.09.2005 15:17:00 | Cecilka
..tak tímhle sis i u mě šplhnul obrovitě!!
napsals´to od srdce..napsals´to s velkým citem..
a emoce jdou skrze slova tvá do našich niterností
a mrazí příjemně..až do morečku kostí :o))
díky!!!..vím přesně, co ta báseň u ní vyvolala..
celá se třese..brečí..ačkoli by se tak ráda smála :-pp
07.09.2005 12:22:00 | šuměnka
Odcházíš zátokou,
krajem zní zpívání,
nese se nad vodou,
odráží od skály,
zapíše do duše
čarovnou tóninu
o citu, o souhře,
maličkém vesmíru...
A zůstáváš vepsaný... DĚKUJU...
07.09.2005 07:58:00 | Cecilka
Ještě já sluníčko...děkuji za komentář k Zázrakovi...opravdu moc, přeji Ti sladké sny a posílám pohlazení...
06.09.2005 23:51:00 | Tereza
Díky Tomíku...krásně a pravdivě si to napsal...je to zlatý člověk. 8o)))
06.09.2005 23:29:00 | Tereza
Cecilka je poklad a tahle básnička je přímo poklonou jí samotné, někteří dovedou být tak zlatí a v životě bychom se bez nich těžko obešli. Je dobře, že existují taková sluníčka, jako je Cecilka:o)
06.09.2005 19:19:00 | Sunny