tak... přiznávám, že jsem si oblíbil tu řeč, tu krajinu, ty hezké baráky a i některé ty předky (ty, co stáli za to) a naše historie je opravdu dost poutavý vyprávění; mám radost, když se někdo z tohodle údolí ve světě blýskne... to jo... ale stejně bych byl radši, kdyby se jednou říkalo: "jsem hrdej na to, že jsem člověk a jsem hrdej na ní/něj, protože je taky člověk", zatím se to s čistým svědomím říct nedá... a co je to "národ" v něčem, čemu říkáme "vesmír"? ale asi je pořád doba jen na národy
25.11.2008 23:27:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Strašně tu chybí víra a láska. A nastupující generace? Nevím, nevím.
31.10.2008 09:25:00 | Iva Borecká
siorak promluvil do mých citů...české krve mám v sobě tak jednu šestinu...ale vyrostla jsem tady a za svůj národ považuji Českou zem...a jsem na ni hrdá
29.10.2008 00:28:00 | Lota
To tedy ne :-(
Ale abych řekl pravdu, myslím že je to tím, že mladí dneska nepoznali nikdy pocit ohrožení v naší vlasti, nezažili válku, převrat..jasně - ne všichni mladí a taky ne všichni starší..ale je to tak ;-)
28.10.2008 12:24:00 | Chancer