Otrok

Jen co po rozbřesku přijde den
Víš, že náruči smrti jsi zaslíben
Vynesli nad tebou verdikt, sluho
Chystali ti osud už velmi dlouho

Byl jsi jim vždy trnem v oku
Jeden z neposlušných otroků,
Co si přál udržet svou svobodu
A neváhal kvůli ní urazit vévodu,

Jazyk mrštný jsi měl
A on ublížit ti chtěl
Najednou jsi oněměl,
Když ti verdikt rděl

Takový jsi ho ani v nejhorších snech nečekal
Upadl jsi na zem v mrákotách a celý den lkal
Lkal jsi nad svým hrozným osudem,
Který ti byl přichystán oním soudem,

Konečně již nadešel den smrti
Slyšel jsi, jak se tvé sny bortí
Bez rozumu a naděje
Slunce tě ani nehřeje

Procházíš uličkou na místo určení
Nebo mám spíš říci místo mučení?
Zazdít tvé tělo i duši mají
Lidé toto divadlo uvítají

Poslední závan větru
Či poslední hold jitru
Ani jedno již nezažiješ
Pěstmi do zdí jen biješ

Dech tě pomalu opouští
Bůh se křivdy dopouští?
Teď tě napadají jen kletby
Místo záchranné modlitby

Život tě již opustil
Bolest jsi už necítil
Bílá holubice k nebi vzlétla
K novému životu odlétla