Černý květ

Černý květ

Anotace: Hlavně veselou náladu a usměv na rtech...=)

Sbírka: Nejbližším

Mé nálady a tvář plná vrásek.
Cítím je, ale světlo vždy zhasne.
Jako dědův starý kožený pásek,
jen vyčkává a najednou praskne.

Rozletí se na malé kousíčky.
Lepidlo došlo! Jako to světlo.
Přeci má svítit i na dušičky.
Není kvítím, co tady kvetlo.

Není pomněnkou ani tulipánem.
Nenachází útěchy. Ani nehledá.
Chce být ničím, nebo všeho pánem.
Jít stále světem malovaným do bleda.

Ruku v ruce s dědem náladou.
Jít tím stále bledým světem.
Co stane se vždy náhodou.
Jen to lízátko dát hodným dětem.

Každé si ho prozatím zaslouží.
Nekazí si zuby, ale pohled na svět.
Čas ale velice rád každého obslouží.
A přeci nám na hrobech hnije černý květ.
Autor Perník, 29.10.2008
Přečteno 402x
Tipy 6
Poslední tipující: micátko, Agniezka, Caracol, Luciiik
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

možná ji chápu trochu jinak a po svém zpusobu,ale je ironicky pravdivá...a hodně povedená....=)

11.04.2009 12:03:00 | micátko

líbí

pěkný..pěkný..je to tak...pak už bude na našich hrobech hnít květiny...pokud je tam někdo donese..

09.01.2009 10:23:00 | Agniezka

líbí

jít tím stále bledým světem.... máš pravdu, je třeba jít, pořád, nezastavovat se, neotáčet se z5... jít, věřit a doufat, i když je to někdy sakra těžký

03.11.2008 22:46:00 | Caracol

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel