ŠÁLEK BÍLÉHO ČAJE

.

Přišla na návštěvu
docela "šik"
usměvavá dáma
neurčitého věku
podala mi zdvořile ruku
a řekla: - " Dobrý večer ! " -
- " Jsem Smrt ! " -

Podivný kontrast reálie
Žena - bohyně zrodu
Žena - bohyně úmrtí
symboly protiv ruku v ruce
v jednom a tomtéž
prolínání přechodů . . .

Vládkyně co má v moci
světlo i tmu

Mlčky přijala bílý čaj
trochu se usmála:
- " Proč ne raději černou kávu . . . ? " -
Pokrčil jsem rameny
Nevěděl jsem, že přijde na návštěvu
tak jsem ji prostě nekoupil

Nechápal jsem nic . . .
neměl jsem strach
zmizel jako dým ve větru
nad podzimním ohništěm

Bylo mi jako když po bouři
nadechnu do plic čerstvé povětří

Jakoby věděla
co se mi honí hlavou

Dopila čaj
a po chvíli se zvedla k odchodu
- " Bylo mi tu s vámi příjemně
a prozradím vám tajemství
Totiž já ráda bílý čaj
Až půjdu příště kolem
ráda se u vás zase zastavím ! " -
Podala mi svou pěstěnou ruku
a zmizela . . .

Blesklo mi hlavou . . .
příjemná dáma
Jen jsem jí zapomněl říci
že budu rád když se za mnou zase staví
Proč ne . . . ?
. . .
jako vítr z podzimních ohnišť dým
vezme sebou zbytečné obavy a strach
.