Medůza, trn a kyklop
Hořká, zelená medůza.
Trhá květy vln.
Rve si do úst lačných.
Kousky sladké smělosti.
Hrůza, hrůza.
Volá z paty trn.
Kam dojdem po cestách strastných?
Kam dojem bez hrdosti?
Kyklop v dáli.
směje se počínání obou.
Leští při tom svatozář.
Nad svým břichem...
Tři dny spolu stáli.
Na hlavě se drbou.
Medůza, trn i kyklop ztratili tvář.
Když mlčení ovládlo je s tichem.
Komentáře (0)