Daleko od lidí...
Daleko od lidí...
Daleko od lidí,
léto kde voní,
to oči mé vidí,
pár bílých koní.
Běžící krajinou,
loukou pln zlata,
z pod kopyt lavinou,
vzlétá hrst bláta.
Do nozder sávají,
třpyt slunce lesku,
najevo dávají,
neznalost stesku.
Všem okol znamení,
vkřiku šept hlásí,
zde volnost pramení,
neznajíc hrází.
Daleko od lidí,
vstříc k bludným lodím,
mé oči závidí,
těm bílým koním.
Jejich trysk krajinou,
skrz řekou hravě,
proč myslím na jinou,
proč mám tě v hlavě.
léto kde voní,
to oči mé vidí,
pár bílých koní.
Běžící krajinou,
loukou pln zlata,
z pod kopyt lavinou,
vzlétá hrst bláta.
Do nozder sávají,
třpyt slunce lesku,
najevo dávají,
neznalost stesku.
Všem okol znamení,
vkřiku šept hlásí,
zde volnost pramení,
neznajíc hrází.
Daleko od lidí,
vstříc k bludným lodím,
mé oči závidí,
těm bílým koním.
Jejich trysk krajinou,
skrz řekou hravě,
proč myslím na jinou,
proč mám tě v hlavě.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Tééda Zdééňo, tak totoc je ST! jak vyšitý, udělals´mi náramnou radost. Mo krásný básenka, vskutku až moc... tak s touto v myšlenkách se mi bude dobře usínat... a bolesti jsou ty tam :o) Děkuju.
31.10.2008 21:28:00 | NikitaNikaT.
Nejkrásnější pohled je z końského hřbetu,
nejhezčí básnička o koních na literu.
31.10.2008 20:15:00 | BARBYE