Nač skládáš.....

Nač skládáš, básníku
své smutné žalozpěvy?
Za svitu plamínku
okna již potemněly.
Pro lásku nestálou
či pro zradu co bolí ?
Pro koho umíráš
kdo bolest tvoji svolí?
Pod polštář schováváš
svou uplakanou tvář
žitím jen umíráš
život je jenom lhář
je něčím nestálým
jen ranou co tě bolí
je něčím takovým
co pomalu se hojí
Pozlátkem pro lidi
kteří v tom umí chodit
jednou tě jistě ošidí
budeš se potom zlobit?
jen matným odleskem
všech snů a velkých plánů
mistrným obrazem
svých dokonalých pánů.