Obilná

Vítr si pohrává s pramínkem vlasů,
když na sklonku léta
sleduješ pole obilných klasů
k přežití celého světa.

Vidíš louky posečené,
mlha se na ně snáší,
bochníky chleba upečené
anebo ovesnou kaši.

A lesy, hluboké s odlesky zlata
blížícího se podzimu.
Pšeničné placky do kulata
dostaneš k mléku kozímu.

Už vrať se zpátky do světničky,
vždyť zítra taky svítá.
U večeře zapálíš svíčky,
obilnou budeš syta.

Sen zdáti budeš o lidech,
jež nikdy nejsou šťastni,
brzy jim dochází dech
a znají jenom strasti.

Nestanuli večer za vsí,
pozdního léta času,
tam, kde vítr pohrává si
s pramínkem tvých vlasů.