Nevolnost...

Další noc probdělá, přežitý den,
zvracím už celý měsíc v kuse.
Snad se mi uleví, když půjde to ven,
těžko se zbavit však hořkosti v puse.

Můžu si za to jen sama přeci,
všechno, cos tvrdila, spolkla jsem chvatně.
Sežrala jsem ti tvé lži, ty tvé kecy
a teď mi z toho je vážně špatně.

Žaludek se jako na vodě houpá,
však nepůjdu navštívit lékaře.
Neb by se ptal, proč jsem tak hloupá,
když díval by se mi do tváře.

Raději vytáhnu z mé černé kabelky
prášky na nevolnost ze zrady.
Vzadu je napsáno malými písmenky
- slouží i jako zlepšovač nálady.

Štěstí že mám je, byla to klika,
po pár dnech léčení dle svého předpisu
zabrala tahleta antibiotika
a já zas nejsem jen k odpisu.

Radši se na pár dní odevzdám dietě,
přesto že v žaludku pohoda nastala.
Je mi zas tak krásně na světě,
neboť jsem nad tebou, potvoro, vyhrála!

Až ti tvé drzé ego zas dovolí,
podávat všechny ty dobroty vlezle,
vezmu si raději jen chleba se solí.
Po tom mi ráno nebude zle.