Láska jiné úrovně

Není rána bez úsvitu,
kdy na tebe čekám.
Kočičí zpěv při měsíce svitu
nehodí se sem příliš: mňouká.

Není večer bez soumraku,
kdy se oči klíží.
Za volantem se v mžiku
nehoda se blíží.

Poledne bez slunce záře,
nedí dosti překrásné.
Jak ty ač bez svatozáře,
podobáš se svaté Anně.

Celý den je bez tebe
jen silný odvar z nudy,
pohledem na čisté nebe
hledám cestu, víte kudy?

Bez kompasu podle hvězd,
orientuje se mořeplavec,
v moři plném slaných slz,
daleko a blízko jsi přec.

S vírou v tvoje krásné oči
neklesám hned na duchu,
podle slunce určím přeci
a počkám si na duhu.

Lásko, slepý, že jsem byl
i ty jsi mi to řekla
když vybouchl tehdy Černobyl
a špatná voda řekou tekla.

Pak v mapě najdu kžíž
jenž rudou barvou září,
až přepilujem černou mříž
a budu u tebe, mé kvítí.

Ponejprv tě obejmu zas
přitisknu tvář do tvých vlasů
a tvé oči pak mají temný jas
a oba si nevšímáme cizích hlasů.

Se soumrakem vstáváme
a odlétáme vzduchem pryč
se svítání uléháme
dýcháme smrt z plných plic.

Lež vyřčena již byla a žije
že upír prý lásku nezná
tak to tvrdila oběť tvoje
co upíří lásku krve poznala.