Obyčejný pár

Kolem se rozprostírá omšelá tma,
v srdcích je cítit dotek zla.
Poslední díky říct a kráčet dál,
pro toho, který tak nerad si hrál.
Úplná temná dravá a sama,
skoupá na uznání,
kráčí v před perlová panna.
Cítíš ty pocity a to ci nejde dát,
můžeš se zfetovat, šňupat i vlčí mák.
Jí to však neřekneš, je příliš svá,
měla jsi vědět, co v sobě má.
Prohlédni, vidíš?
Duše těch mrtvých, které tys zabila
neporozuměním.
Srdce všech těch, kteří pro tebe žili
a tys je zabila uvědoměním.
Ne, nejsi bez viny, stejně tak ona,
doplníte se a jdete dál.
Bez pocitů, bez vášně,
budete dělat další, obyčejný, pár.