Ten večer

Ten večer
Byl večer až na dřeň prostý,
mlha kradla noci dech.
Má dlaň se dere klestím,
mou šíji hladí sivý mech.

Nohy,bože,jak zmatené laně,
Proč vede si mě cizí muž?
Jdu jak otrok ve vlastní haně,
zahalená v noční tuš.

Ó,Jak nenávidím to čím jsi rván,
je to touha, vyšla s krvavými záblesky,
choulím se pod tebe jak vratký trám,
Už dávno jsme sešli ze stezky.

Jsi jak jazyk hada rozštěpený,
co hladí měkce, krutě syčí,
modlitba tvoje každodenní,
řka budeš moje nebo ničí.

Odpustˇ mu duše i ráno co procitáš,
bože dals mi zase nový den.
Zabalena v hanebný pláštˇ,
Ten další už mi radši vem.