Básník či špína

Slýchávám poutníka jak uprostřed hvězd,
svůj plášť ze slz a růží ztrácí,
křiklavým hlasem nad hrobem fialek pouští si žilou.

Sny nad tmou provázejí tajná přání,
s věncem a úsměvem k nepoznání,
vůně květin s mlhou pomalu se zvedá.

Bez snů na obláčcích proslýchané múzy,
usínáme a uvadají naše chabé údy,
básník či špína, v hrobě je to k nepoznání.