V lese u řeky

Štíhlé tělo stromu, zelené listí
z poza něho vystoupila postava
v ruce drží meč, ten ve svitu slunce se blyští.
Hlas loutny se přidává.
Lehkým krokem jde ke mě
vítr si pohrává s jeho vlasy
mé srdce poskočilo ve mě
jako kdyby šeptaly stříbrné hlasy.
Hvězda svítí v jeho oku svítila
štíhlým prstem dotkl se mého ramene
potom stál ani se nepohnul, jako by byl z kamene
a po chvíli se jeho postava se rozplynula.
Zůstala jsem nehnutě stát
a jen jsem tiše naslouchala
vánek začal znovu vát
možná, že jsem si vše jen nalhávala.
Možná jsem viděla elfa, možná taky ne
mnoho otázek my z toho v hlavě plyne...